Svazek obcí Za Letištěm

Svazek obcí Za Letištěm

Naučná stezka Údolí Jizery - Riegrova stezka [ Naučná stezka ]

Začátek: Bitouchov u Semil
Konec: Podspálov, železniční zastávka
Délka: 3 km
Počet zastávek: 12
Zaměření: geologie
Typ stezky: pro pěší - pro cyklisty vjezd zakázán
Náročnost: střední
Čas pro prohlídku: 1 hodina
Značení: informační panely, červeně značená turistická trasa
Doba návštěvy: celoročně
Mapa: Český ráj
Poznámky: Všude v okolí nedokončené panely z projektu Phare 1999 - 2000.
Je možno se vrátit po Kamenického stezce (žlutá a zelená značka), která probíhá paralelně ve vyšší části údolí.

Naučná stezka Údolím Jizery - Riegrova stezka

Z vodáckého průvodce: Pod Semily se údolí Jizery zúží, kolmé skály ční až nad řeku. Po ochozu kolem skály vede turistická stezka do Spálova a dále do Železného Brodu. Jizera tu proudí přes skály a má velký spád, řečiště však je po většinu roku úplně suché a nesjízdné. Jen za vyjímečné vody je možno tento úsek projet , ale je to velmi odvážný výkon spojený s nebezpečím rozbití lodi.

Tvar údolí je způsoben tím, že se řeka z poměrně měkkých usazených hornin dostala do území, které je tvořeno tělesem žuly, která pronikla do starších vyvřelých hornin. Jak žula, tak i okolní horniny jsou značně staré (starší prvohory). Pozdějšími horotvornými pohyby byly rozdrceny a metamorfovány. O jednotlivých typech hornin jsou podrobné informace na zastávkách naučné stezky.
To, že řeka v údolí vlastně chybí, je způsobeno jezem pod Semily. Voda je z řeky odebírána a vedena potrubím do elektrárny ve Spálově. Vodní elektrárny jsou často považovány za příklad ekologicky čistého zdroje elektřiny, navíc mají za úkol regulaci průtoku vody v řece. Jistě, část vody lze využít pro energetické účely. Aby se však stavba a provoz vyplatily, používá se vody co nejvíce, tedy pokud možno všechna. Důležitý je rozdíl hladin, proto se staví jezy a přehrady co nevyšší, navíc lze rozdíl hladin ještě zvýšit tím, že se elektrárna postaví níže po toku řeky a voda se k ní přivede náhonem nebo podzemní štolou. Množství vody pro elektrárnu je sice dáno samotnou řekou, ale krátkodobě lze využít vodu nahromaděnou v nádrži.
Každá řeka je výsledkem vývoje krajiny a říční sítě, který trval miliony let. Tento systém je stabilní, i přes velká sucha nebo naopak povodně přetrvává nejen řeka, ale i život v ní. Na řekách vznikaly a opět zanikaly i jezera. Vodní tok byl však vždy otevřenou cestou především pro ryby. Řeka, která má přirozený charakter, zákruty, peřeje a ostrovy působí estetickým dojmem. Daleko důležitější však je, že taková řeka je schopna sama likvidovat nečistoty, které do ní lidé vypouští. Čističky vody obvykle jen napodobují to, co se v řece nebo potoku děje. Odebrání veškeré vody z řeky nejen zhorší samočisticí schopnost řeky, ale poškodí i celý říční ekosystém.
Údolím prochází po levém břehu železniční trať s řadou tunelů, po pravém břehu pak vede Riegrova stezka. Tato stezka sama o sobě je zajímavým technickým dílem - podél kolmé stěny je vedena po visuté galerii, překážky prochází tunely. Soutěska u galerie však není jen dílem přírody. Jizera za velké vody zaplavovala továrnu v Semilech. Její majitel Schmidt ve snaze záplavám zabránit nechal soutěsku rozšířit. Přitom byla vybudována i galerie.
Obvykle nízký stav vody v řečišti ukazuje, jakou sílu má (v tomto případě spíše měl) říční proud. V řece je mnoho velkých balvanů, řadu z nich přinesla Jizera až z oblasti Krkonoš. Najdeme tu i obří hrnce - díry vymleté do skalnatého dna. Tady nestačí pouhá síla vodního toku. Řeka vytváří obří hrnce tím, že krouživým pohybem valí po dně kameny nebo štěrk a vymílá jím hrncovitý útvar. Na jeho dně často leží tento velký valoun. Za velké vody bude řeka v práci pokračovat. Stejně jako valouny různých hornin přináší Jizera i to, po čem touží řada sběratelů - drahé kameny. Acháty, chalcedony, ametysty vznikly vyplněním dutin po plynech v sopečných horninách různými minerály. Jizera je roznáší po celém svém toku.
Riegrova stezka vede ve svahu nebo podle vody. Rovnoběžně s ní vede Kamenického stezka, ale nad údolím nebo v horní části svahu. Není sice součástí naučné stezky a panely informačního programu Phare (většinou nedodělané), které na ní najdeme, spíše matou než informují. Kamenického stezka je značena běžnými turistickými značkami - zelenou a žlutou. Pokud však skutečně chcete poznat zdejší území, vraťte se zpět právě po Kamenického stezce.
Cesta vede kolem čedičové Kočičí skály. Na rozdíl od starých hornin, kterými prochází Riegrova stezka jde o doklad poměrně nedávné (třetihorní) sopečné činnosti. Rozpad do ležatých šestibokých sloupů dokládá, že jde o zbytek čedičové žíly. Ze skály je nádherný rozhled po okolí. Musíme upozornit, že výstup na skálu je obtížnější. Na exponovaných místech jsou však umístěny řetězy. Rozhled z Kočičí skály je opravdu nádherný. Na jihozápadě je nejnápadnější Kozákov (pro sběratele minerálů téměř kultovní místo). Dobře je vidět i to, jak se Jizera postupně zařezávala stále do větší hloubky.
Naučnou stezku lze navštívit kdykoli, přesto asi nejvhodnější doba je od podzimu, kdy se vybarví listí až do časného jara. Opadané listí totiž odkrývá další výhledy, v zimě jsou často skály pokryty ledem, který vytváří nádherné rampouchy. Stezka je určena výhradně pro pěší.

Parametry naučné stezky:
Začátek Bitouchov u Semil, konec Podspálov (železniční stanice), délka 3 km, 12 zastávek, čas prohlídky 1 hodina, návštěva možná celoročně, stezka pouze pro pěší.

Zajímavosti v okolí:
Semily - okresní město, muzeum
Bozkovské dolomitové jeskyně
Hrad Vranov u Malé Skály
Suché skály
Klokočské skály
Kozákov - kopec, rozhledna
Votrubcovo muzeum a lom pod Kozákovem (expozice drahých kamenů, možnost sběru)

Turistické trasy:
naučná stezka je na červené turistické značce Semily - Podspálov

Veřejná doprava:
Semily (vlak, autobus)

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz

Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 27.09.2004 v 12:09 hodin
člen
Železnohorského
regionu
logo: MAS Železnohorský region