Svazek obcí Za Letištěm

Turistický region Východní Čechy se v posledním období stává stále více zajímavější a atraktivnější pro návštěvníky z tuzemska i ze zahraničí.

Pro aktivní turistiku nabízí nejenom krásnou přírodu a zdravé životní prostředí nížinného, podhorského i horského charakteru, ale i atraktivní turistické cíle, jež jsou výsledkem staleté tradice osídlení tohoto kraje a také činnosti mnoha anonymních i slavných osobností.

Zatímco východočeské Polabí je krajem převažující roviny s příznivým teplým klimatem a množstvím příležitostí pro koupání, pro provozování vodních sportů, pro pěší turistiku či cykloturistiku, Adršpašsko-teplické skály jsou unikátní přírodní rezervací. Orlické hory a oblast Kralického Sněžníku lákají zejména milovníky horské turistiky a zimních sportů. Na území celého regionu se rozvíjí agroturistika, zvláště se zaměřením na tradiční chov koní.

Návštěvníci Východních Čech se mohou seznámit nejenom s lidovými a folklorními tradicemi včetně řemeslné výroby, poznat ojedinělé množství hradů a zámků, starobylých vojenských pevností a opevnění, městských památkových rezervací a mnoha dalších atraktivních památek renesanční, barokní, secesní i moderní meziválečné architektury. Mohou se vydat po stopách Matyáše B. Brauna, J. W. Goetha, J. Gočára, Bedřich Smetany, Bohuslava Martinů a mnoha dalších světově známých osobností, mohou využít bohaté nabídky lázeňských pobytů i kongresů a aktuálních společenských, kulturních a sportovních akcí, jež jsou lákavým kořením života tohoto regionu.

Východní Čechy

Veselý kraj Veselého kopce, půlky koně, betlémů a Krakonošovy milé - Kačenky. Těm všem se líbila a líbí krajina východních Čech. Vyniká velkou rozmanitostí. Má pole orná i válečná - bitvy v rovinách a pevnosti v pohraničních horách! Polabí na jihu nabízí nekonečné pláně s příznivým teplým klimatem třeba starokladrubskému koni, kterého chová a šlechtí Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Jeden z nejstarších a největších hřebčínů na světě dodává bělouše evropským královským dvorům. Všichni jsou celí - půlka koně dominuje jen znaku města Pardubic. Na severu při polské hranici se region pyšní Orlickými horami a masivem Kralického Sněžníku, třetí nejvyšší horou v Česku po Sněžce a Pradědu. Tady právě bydlí Kačenka, za kterou jezdí alespoň dvakrát ročně Krakonoš, populární vládce Krkonoš. Není se co divit, že v kraji najdete množství pohádkových cílů pro děti a jejich rodiče. Dva za všechny: Jičín s Rumcajsem a Perníkové hejtmanství pod Kunětickou horou ....

Na celém území regionu pro množství architektonických památek není málem kam stoupnout: zříceniny hradů Lichnice, Potštejn a Oheb, hrady Košumberk, Kunětická Hora, Litice, Pecka a Svojanov, zámky Častolovice, Doudleby nad Orlicí, Hrádek u Nechanic, Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Choltice, Litomyšl, Náchod, Nové Město nad Metují, Opočno, Pardubice, Slatiňany, Rychnov nad Kněžnou. K tomu bezpočet církevních staveb - klášterů, kostelů a kapliček - spoluvytváří tvář krajiny a nabízí poznání života předků. Také veliká jména národních dějin, literatury, vědy, hudby, výtvarna .....

Největším městem v regionu je Hradec Králové, kdysi majetek českých královen. Vedle středověkých památek jej proslavila i urbanisticky hodnotná výstavba ze začátku 20. století. Pardubice, průmyslové a obchodní centrum východního Polabí (a tradiční rival nedalekého Hradce Králové) se kromě půlky koně ve znaku honosí cenným historickým jádrem a pověstnou Zelenou bránou. Prestižní postavení získala Litomyšl zapsáním jejího renesančního zámku do seznamu UNESCO; historické jádro samotného města pak bylo díky své zachovalosti a malebnosti prohlášeno městskou památkovou rezervací. Tou je také centrum Nového Města nad Metují, s náměstím lemovaným renesanční domy s podloubími. Návštěvu si zasluhují i dalších historická města: Broumov s klášterním komplexem, Náchod, Polička - rodiště Bohuslava Martinů, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy a pevnostní město Josefov, dnes součást města Jaroměře.

Stále populárnější jsou pohraniční pevnosti v Orlických horách z druhé poloviny třicátých let minulého století. V Králíkách je pravidelně koncem srpna pořádána vzpomínková akce s ukázkami způsobu válčení v předvečer druhé světové války. Stará lidová řemesla, lidovou architekturu a tradiční lidové zvyky při oslavách svátků celoročně předvádí skanzen Veselý kopec nedaleko Hlinska. Třebechovický betlém - unikátní velkolepé dřevěné dílo z 19. století, ale i ukázky dalších jedinečných lidových betlémů můžeme vidět v Muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Ojedinělá je galerie plastik pod širým nebem na úbočí vrchu Gothard u Hořic - práce sochařů z celého světa, kteří se sem pravidelně sjíždějí na sochařská sympozia.

Slabší povahy přímo nutí k aktivnímu trávení volného času množství turisticky značených cest v horských i nížinných oblastech, pro pěší turistiku a cykloturistiku. Ideální podmínky pro vodní sporty se podbízejí u několika přehrad v povodí řeky Chrudimky a u rybníků v Polabí. Vodáci si přijdou na své při sjíždění Divoké Orlice. Příznivci koupání ocení rozkoš vodní nádrže Rozkoš u Náchoda nebo přehrady Pastviny v Orlických horách. Horská střediska Deštné, Olešnice, Rokytnice a Říčky v Orlických horách jsou svatyněmi lyžařům. Nevšední zážitky z cest do přírody v koňském sedle předkládá mnoho farem chovajících koně. Adršpašské a Teplické skály a Broumovské stěny jsou rájem horolezců.

Kulturní dějiny východních Čech každoročně ožívají v řadě slavností a festivalů. Mezinárodní prestiž si vydobyl hudební festival v Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany. Každoročním místem setkání evropských divadelníků je Hradec Králové. Vzpomínkové akce "Tam u Královýho Hradce" s historickými uniformami a dobovou výzbrojí připomínají bitvy prusko-rakouské války v roce 1866. Sportovními podniky evropského významu jsou Velká pardubická steeplechase a plochodrážní Zlatá přilba Pardubice.


Víte, že ... ?

Městečko Bystré jižně od Poličky se může chlubit dvojitým náměstím. Původní náměstí rozměrů zhruba 200 x 200 m bylo v 18. století zastavěno vnitřním blokem měšťanských domů a v jejich středu vzniklo jakési dodatečné "vnitřní" náměstí další a uprostřed něj poutní kostel sv. Jana Křtitele. Obec patřívala k hradu Svojanov a díky výhodné poloze na obchodní stezce z Čech na Moravu se tady zejména ve středověku rozvíjel obchod a řemesla.

Doudleby nad Orlicí jsou jednou z nejstarších osídlených osad ve východních Čechách - původně jihoruský kmen Dúdlebů sem z jižních Čech přivedli pravděpodobně Slavníkovci, když pod svou vládou sjednotili kmeny sídlící ve středních a jižních Čechách.

Hořice - město kamenné krásy - jsou od roku 1884 sídlem Střední průmyslové školy kamenické a sochařské. Pod vrchem Gothard (353 m n.m.) najde návštěvník kromě Žižkova pomníku z r. 1873 také 12 m vysoký obelisk - pískovcový monolit z let 1906 - 1907, budovu Galerie plastik a Mezinárodní galerii moderního sochařství pod širým nebem, která vznikla jako produkt Sympozií - v bývalém lomu vytvářejí každoročně svá díla sochaři z celého světa.

Jedna z největších bitev 19. století se odehrála 3. července 1866 u Hradce Králové, jako vyvrcholení války prusko-rakouské. Rozhodující fáze bitvy, v níž se střetlo 400.000 mužů a padlo jich 15.000, probíhala u osady Chlum a stejnojmenného vrchu (336 m), severozápadně od Hradce Králové. Vítězství Prusů rozhodlo nejen o celkové porážce Rakouska (také díky modernějším puškám pruské armády), ale o ztrátě nejvýznamnější mocenské pozice v Evropě a vlivu na sjednocování Německa. Na vrchu Chlumu stojí od roku 1901 rozhledna, z jejíž 25metrové výšky lze obhlédnout kromě celého bojiště i značný díl Čech od Krkonoš po Železné hory. Nedaleké Ossarium - kostnici a pruský hřbitov - navrhl r. 1899 sochař František Bílek.

Nejmenším královským městem byla Jaroměř, od r. 1307 jedno z věnných měst českých královen. Město se pyšní skvostem barokního sochařství - mariánským sousoším z let 1722 - 27 od M. B. Brauna. Ovšem údajně zcela nejkrásnější sochou českého baroka je socha plačící ženy na náhrobku Anny Miseliusové na hřbitově, rovněž dílo M. B. Brauna. Město vyniká i architektonickými památkami, mezi nimi významné místo zaujímá dnešní muzeum a dříve obchodní dům, postavený v letech 1910 - 11 Josefem Gočárem. V muzeu stojí i naše nejstarší provozuschopná parní lokomotiva řady 310.006 z roku 1879.

Josefov(dnes Jaroměř II, součástí Jaroměře je od roku 1948 a památkovou rezervací vojenské stavební techniky 18. století od roku 1971) - vojenská pevnost, která nikdy nezasáhla do žádných bojů - má jméno podle svého zakladatele Josefa II. Sofistikovaná stavba z let 1780 - 89 byla vyprojektována s přihlédnutím ke všem dosavadním zkušenostem z válčení - ovšem již následující války byly díky technickému pokroku zcela odlišné. Vojska podobné pevnosti bez problémů obešla místo aby je dobývala.... Celková plocha pevnosti je 289 ha, podzemní labyrint chodeb a skladišť měří 45 km a je v Evropě bezkonkurenčně největší. Pevnost byla r. 1887 zrušena a postupně sloužila jako vězení nebo internační tábor. Stejná veřejnosti přístupná je pevnost v Terezíně (Severozápadní Čechy).

Kuks je Národní kulturní památkou a zahrnuje barokní lázně a špitál s kostelem, kryptou a barokní lékárnou i hřbitovem. Sochařská barokní výzdoba M. B. Brauna v zahradě dotváří celý unikátní komplex.

Nejrychleji vysázené stromořadí byla lipová alej, která vede od Jičína k letohrádku, zvanému někdy Valdštejnská lodžie. Současné lípy nejsou původní, ty první však nechal prý vysázet císařský generalissimus Valdštejn tak, že vojáci nejprve vyhloubili 1.200 jam po obou stranách 1,7 km dlouhé cesty, pak dostali po jednom stromku a na povel je zasadili, zahrnuli a ušlápli. Alej mohla růst!

Jičín, do r. 1316 královský majetek, se stal za éry Albrechta z Valdštejna centrem rozsáhlého generalissimova frýdlantského vévodství; v roce 1628 se tady dokonce razily vlastní mince. Druhou éru slávy připravili městu otcové mnoha pohádkových postaviček - Václav Čtvrtek, který do Jičína a okolí umístil působiště loupežníka Rumcajse, a Radek Pilař, výtvarník, který většině těchto postaviček dal podobu. Jičín se tak stal naším nejznámějším pohádkovým městem.

Hřebčín, jehož sláva překročila hranice země již dávno v minulosti, leží v úrodných polabských nížinách, v Kladrubech nad Labem. Obora, louky s ohradami, staré aleje a rozlehlý anglický park, a hlavně koně, kteří jsou zde chováni již od poloviny 16. století (1552). Toho roku si dal Maxmilián II., tehdy ještě nikoli císař, dovézt několik španělských koní a umístil je v oboře. O pětadvacet let později byl pro koně (a jejich obsluhu) vystavěn renesanční zámek s hřebčínem (r. 1579). Po necelých 200 letech celý areál vyhořel, a nebýt Josefa II., nebylo by ani Kladrubského bělouše. Koně, převezené po požáru do Uher, se vrátili zpět poté, co byl celý areál přebudován a hřebčín znovu postaven. Nejstarší nepřerušená linie pokrevních potomků začíná u hřebce Peppoliho, narozeného r. 1764. Jedná se o starošpanělské a staroitalské (neapolské) koně; jejich potomky nedávno hřebčín dodával například pro spřežení belgické královny a pro další korunované hlavy.

Obec Kočí, 4 km východně od Chrudimi, se může pochlubit krytým dřevěným arkádovým mostem do kostela, který překračuje vodní příkop. Písemné doklady prokazují existenci mostu již v roce 1499, dnešní most s osmi roubenými arkádami byl postaven v roce 1721 - stavba má délku 18 a šířku přes 3 metry. Most překonává někdejší močál, gotický kostel sv. Bartoloměje byl postaven r. 1397, mohutná dřevěná zvonice z r. 1666 nese starobylé zvony Bartoloměj (z r. 1496) a Vavřinec (z r. 1562). Most byl obnoven v roce 1961.

Litomyšl vznikla před více než 1000 lety při Trstenické stezce, jedné z mála komunikací mezi Čechy a Moravou. Na zámeckém návrší stávalo podle Kosmovy kroniky hradiště Slavníkovců, doložená historie Litomyšle začíná ale až koncem 11. století, kdy zde zakládá Břetislav II. benediktinský řádový dům. O půl století později na jeho místě vyrůstá klášter premonstrátů Olivetská hora s kostelem sv. Klimenta (dlouho byl mylně považován za nejstarší kostel u nás), který se stal významným kolonizačním prvkem, střediskem kulturního a hospodářského života oblasti. Roku 1259 znamená rozdělení vlivu mezi zdejšími premonstráty a olomouckým biskupstvím i faktické stanovení hranice mezi Čechami a Moravou.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.VychodniCechy.TOURISM.cz