Svazek obcí Za Letištěm

Svazek obcí Za Letištěm

historie území

Obce mikroregionu se mohou pochlubit spoustou památek z hluboké minulosti lidstva.
V mladším paleolitu zde v tehdejších drsných podmínkách žili zvířata jako mamuti, sobi, koně či srstnatí nosorožci. Jeho celá kostra se našla v cihelně v Blatě. Kamenné nástroje lidí, kteří tyto zvířata lovili, se nalezly téměř ve všech obcích mikroregionu. Osídlení v jejich katastrech máme doloženo i z mladší doby kamenné, kdy se člověk usadil na jednom místě a začal se živit zemědělstvím. Nížiny s úrodnou půdou byly pro zemědělství nejvhodnější, a tak oblast mikroregionu byla osídlená od té doby i nadále - v době bronzové.

V mladší době bronzové k nám mohutnou expanzí pronikl lid kultury lužické (popelnicových polí) a na Pardubicku představoval jejich příchod vrchol pravěkého osídlení. Na území mikroregionu máme doložena stará sídliště tohoto lidu u Mikulovic a v Třebosicích. V Čepí byl nalezen veliký bronzový poklad čítající 29 náramků, dvě bronzové spony a úlomky dalších bronzových ozdob.

I Slované se po svém příchodu usazovali v těch nejpříhodnějších oblastech, i pro ně byla důležitá dobrá půda a strategická blízkost Labe - důležité dopravní spojnice a jeho soutoku s Chrudimkou. Mikulovická planina tak byla už v 9. století hustě osídlena. Veškeré informace o těchto dávných dobách pochází z archeologických průzkumů.

Písemné doklady o existenci obcí mikroregionu máme totiž z mnohem pozdější doby, obvykle ze 14. století. Tehdy v umění i architektuře vládla gotika. Kostely v Třebosicích i Mikulovicích jsou v jádru gotické. V prvním zmiňovaném jsou dokonce v interiéru zbytky gotických maleb a v dřevěné zvonici zvoní i gotický zvon. Mikulovický kostel sv. Václava se zase může pochlubit křtitelnicí z roku 1483.

Jak se tak rychle posouváme časem v historii mikroregionu, možná bychom se mohli zastavit u hodin, které tento čas už dlouhou dobu odměřují. Jedná se o hodiny sluneční. Jedny najdeme na zdi domu č.p. 11 v Ostřešanech jako součást bohaté sgrafitové výzdoby zdi a druhé u třebosického kostela ve štítu nad vchodem.

Třicetiletá válka (1618-1648) měla, jak už to mají války ve zvyku, ničivé následky i na naše obce. Tento válečný konflikt trvající déle, než byla tehdejší průměrná délka života, těžce poznamenal i kostel v Mikulovicích. Ten totiž Švédové vypálili. Poválečná obnova pak šla ruku v ruce s rekatolizací a novým nastupujícím slohem - barokem. Barokních úprav se dostalo starým kostelům, vystavěny byly fary a kapličky a postaveno mnoho soch svatých. V mikulovickém kostele sv. Václava můžeme obdivovat iluzivní malovaný oltář z té doby. U kostela v Mikulovicích stojí také domek zvaný "Poušť", kde před rokem 1760 fungovala místní škola.

Jedním z nejuctívanějších světců byl sv. Jan Nepomucký. Jeho sochy stojí na návsích v Dřenicích a Třebosicích. Postavili je místní občané. V té době také v mnoha obcích vznikaly nejrůznější spolky a sbory. Hasičské sbory jsou dodnes leckde velmi aktivní.

V současné době mají obce velkou výhodu blízkosti stotisícového města Pardubic i města Chrudimi, kam jejich obyvatelé mohou dojíždět za prací a službami. Obce jsou dobře dopravně napojené autobusovou a některé i vlakovou dopravou a mohou se proto velmi dobře rozvíjet.
člen
Železnohorského
regionu
logo: MAS Železnohorský region